PORUČ VĚRNÝM KONÍM

Kapo 2

D, Dmaj7, D7, G, Fis, D, Dmaj7, D, Dmaj7

1. ^DKdyž zem si copy splétá
a ^Dmaj7vítr konec ^D7léta předví^Gdá,
já ^Fispotichu se ^Dptám.
^DKde berou mlhy ranní, tu ^Dmaj7vůni odlé^D7tání
to ^Gptáci ^Fisnepovědí ^Anám.

Ref.: Kdo ^Fismikřídlům sílu dává
a ^Gnabrat správný ^Asměr jim ^Dříká. ^{C, H, A
Fismi}Zakrouží a zmizí
a ^Gvítr v obla^Ecích je ^Dsám. ^{Dmaj7, D, Dmaj7}

2. Když tráva hlavu sklání
a zebou mlhy ranní na lukách,
to léto odchází.
Pak hlínou cesty voní a do hřívy tvých koní
jen déšť svý perly nahází.

Ref.: Kočí bičem práská,
když nabrat správný směr se snaží.
Ty zamáváš a zmizíš
a vítr na lukách je sám.

3. Když slunce jinam spěchá
a všechno zlato nechá na stráních,
já ještě chvíli mám.
Než do pavoučích sítí, se bílé vločky chytí
a mráz nám okna zadýchá.

Ref.: Jsou ještě mosty pevné
a nabrat správný směr se daří.
Tak poruč věrným koním,
ať dovezou tě zpátky k nám.

Už ^Dzem si copy splétá a ^Dmaj7je tu konec ^D7léta… ^{G, Fis, D}