Lodivod 1. Rána ospalý, už nespočítáš hříchy nocí včerejších, Co podepsali, svou krví neznabozi, věcí vezdejších. Snadno necháš padnout zemskou tíž, nikdo neví, kolik nocí bdíš. Ref.: Na rukách ti z vlastních žil, splétá pavouk pavučinu, lepší než být pod lavinou, je jen vzletný pád, Snad ti zbývá trochu sil, abys vyšel z polostínu, zbloudilí snad nezahynou, když se budou bát. Tak co ti mám přát. 2. Jak přívaly vod, jsou tvoje prázdná slova stokrát omletá, špatnej lodivod, a bouře vratkou loď o skály rozmetá. Noční můry spí ti na řasách, když ti mám přát, tak ti přeju strach.. Ref.: (c) 2004 www.drc-cb.cz