Karmínová
      
1. Noc ještě bdí, slunce ve svém loži       
   karmínovou barvu nad pohoří
   neposílá, ještě spí tak jako já

2. Kůže pálí, po včerejší práci
   karmínovou barvu jen zvolna ztrácí
   ohnivý kůň se probouzí tak jako já.

Rf.: Noc už dál nemá stání               
     s únavou uléhá                       
     vchází den bez pozvání              
     a ten žár                            

3. Já slunce jsem, jsem žhář nelítostný
   s karmínovou barvou vztah milostný
   já dávno mám, krví svou mě probouzíš

4. Písek spálím, puklá skála hoří
   zčernalá zem se pod nohama boří
   mrtvý je lán darmo kosu nabrousíš

Rf.: Volej déšť, volej příval
     nad zemí teď vládnu já
     já jsem bůh já jsem síla
     nezdolná

5. Den usíná, těžké mraky v dálce 
   jsou příslibem, že zlatý krutovládce
   pro příští den žhavé oči zavírá

6. Noc chladivá, stíny už potemněly
   karmínovou barvu už zapomněly
   snáší se déšť země rány otvírá

Rf.: Křičí déšť volá příval,
     nad zemí teď vládnu já
     já jsem bůh já jsem síla
     nezdolná, nezdolná.

(c) 1996 www.drc-cb.cz